ONDRÁŠEK tour 2013: Portugalsko – Itálie — 17. – 30. červen 2013

AKTUALIZACE – 30.06. – 20.00
— doplněny i dny 27.-29.6., které jsme nemohli z technických důvodů nahrát

PRO NAČTENÍ NOVÝCH ZPRÁV MŮŽE BÝT NUTNÉ STISKNOUT TLAČÍTKO F5 (závisí na nastavení Vašeho počítače).

Ondrášek vyrazil v pondělí 17.6. na čtrnáctidenní tour po jihozápadní Evropě. V závislosti na možnosti připojení k internetu jsme se snažili přinášet zprávy z naší cesty.

30. VI. 2013 – 20.00 — motorest Rohlenka (ČR)

Namísto raportu z posledního dne naší čtrnáctidenní cesty napříč Evropou přinášíme malou úvahu nad jedním z mnoha aspektů, bez kterých se žádný zájezd neobejde.

Strávit dvanáct hodin v autobuse už není pro nikoho z nás problém. Jak říká klasik „člověk si zvykne i na šibenici“. Ondrášci vůbec mají talent přivyknout obtížím a najít způsob, jak si usnadnit život v tomto omezeném prostoru.

Co vše se na takových cestách autobusem přihodí, to by vydalo na samostatnou kapitolu. Protože autobus je místem kde se odehrává nespočet životních minipříběhů, rozhovorů, navozování přátelství na věčné časy, i lokálních válek a mezigeneračních konfliktů. Autobus je rovněž jedinečným místem, kde může sbormistr svým ovečkám vtloukat do zabedněných hlaviček zásady slušného chování, nahodit nový či dopilovat starý repertoár. Autobus je místem osvěty, kde Svaťka statečně a zarytě šroubuje do našich mozkových závitů užitečné informace z historie i současnosti na místech, kde se právě vyskytujeme. Autobus je naším pokojíčkem, naší ložnicí, čítárnou, studovnou, zkušebnou, kuchyní, jídelnou, magickým místem ze kterého za jízdy není úniku.

Jedním je však náš Ondráškovský autobus naprosto jedinečný a unikátní díky našim parťákům – řidičům. Je obdivuhodné a neocenitelné, jak dokážou dva „obyčejní“ chlapi vytvořit na palubě pohodu, pocit domova na kolečkách a zázemí, díky neskutečnému nasazení, ochotě a prosté lidské dobrotě. Ve chvílích, kdy my na zastávce sháníme toaletu, svačíme a protahujeme svá polámaná těla oni tankují naftu, umývají okna špinavá od hmyzu, vaří nám kafe, zalévají instantní polévku, ochotně asi po stopadesáté informují zvědavého cestujícího, kde se právě nacházíme a kdy budeme v cíli cesty. Na požádání vybalují naši polní kuchyni, abychom mohli pojíst, po padesáté přerovnávají kufry, když si zapomeneme z osobních zavazadel vyndat pas, polštář či svetr. Po příjezdu do cíle, kdy každý z nás už myslí na pohodlí pokoje, nastává našim řidičům druhá směna, vynášení košů, čištění koberců, mytí podlahy a nezbytné úřadování, vypisování denních záznamů o průběhu jízdy. Nevyspalí, unavení jdou na kutě v době, kdy my už odpočíváme či spíme. A druhý den vše nanovo.

Milý Slávku, kroutíš volantem s Ondrášky téměř deset let, díky Ti za to, máme Tě rádi!!! Honzo, rovněž Tobě díky, věříme, že tato první cesta s námi není cestou poslední. Vítej do klubu!!!

29. VI. 2013 — Sommacampagna (Itálie)

Po sobotní snídani jsme vyrazili k Lago di Garda – konkrétně do Bardolino, které je proslulé lahodným vínem. Vlastně celá oblast v okolí jezera je lemována vinicemi, které touto dobou díky chladnému a deštivému jaru jsou již obaleny bohatou úrodou vína. Nazpět jsme proto logicky zavítali do místního vinařství a vezeme si domů lahodný mok, který jistě oceníte až budete o prázdninách grilovat. Večer proběhla tradiční příprava na koncert – poslední naše veřejné vystoupení. Ve sboru to sympaticky rezonovalo a vidina konce zájezdu vzbuzovala ve všech smíšené pocity. Jednak lítost, že toto jedinečné vandrování Evropou končí na druhé straně radost, že se vracíme po čtrnácti dnech ke svým miláčkům domů. Výsledek byl naprosto jedinečný a ve srovnání s domácím italským sborem, 60-ti členným londýnským tělesem a kvalitními (leč suchými) berlínskými pěvci bylo vystoupení našich holek (a Libora) jako ranní koupel v horském jezeře. Publikum nás po koncertě mnohokrát obdařilo chválou a při společném setkání sborů při večeři se nám dostalo obrovského aplausu, což se vždy u konkurenčních sborů nestává. Na kutě jsme se dostali po půlnoci, ale všichni jsme spořádaně zalehli, abychom se ráno stihli rychle sbalit rozloučit s hostiteli a prásknout do kočáru.

29. VI. 2013 – 18.00 — Sommacampagna (Itálie)

Dva dny nosíme info vše perfektně připraveno, ale dostat se v Itálii na internet je děs a hrůza, proto se ozýváme až nyní. Veškerý přístup na internet je zpoplatněn a vyžaduje to kreditky a ani samotní Italové si s tím neporadí. Takže jsme rádi, že nám naši italští přátelé alespoň na chvilku zapůjčili jejich notebook. Proto jen ve stručnosti:

Daří se nám skvěle. Barcelona byla pro všechny zážitek na celý život a v Sommacampagna se o nás starají luxusně. Večer máme poslední festivalový koncert na pietním památníku padlých v Custoze společně s domácím sborem a dvěma sbory z Londýna a Berlína.

Ráno balíme kufry a jedeme domů.

Nakonec bychom chtěli – alespoň takto na dálku – poděkovat všem, co nás cestou podporovali. Dík patří našemu panu řediteli Janu Machanderovi za morální i finanční podporu, poděkování patří také městu Nový Jičín za stálou podporu a finanční pomoc. Poděkování také našim přátelům v Portugalsku, Veronice Rosové a Lence Petrové. Velký dík a uznání všem Ondráškům, kteří utvořili vynikající partu a drželi při sobě, i když to bylo často náročné na psychiku a výdrž. Poslední dík Svaťce a Marušce, které se mateřsky o děcka staraly. Chválit našeho řidiče Slávka a jeho nového parťáka Honzu je už skoro jako nošení dříví do lesa – prostě jedničky.

V neděli nás čekejte před půlnocí v Novém Jičíně.

Přejeme krásné léto. Fotky budeme postupně dodávat během léta, ať se můžete pokochat a my účastníci zájezdu hezky zavzpomínat.

Vše dobré přeje J.Z.

28. VI. 2013 — Sommacampagna (Itálie)

Noční transfer z Barcelony proběhl hladce a po poledni jsme dorazili do našeho posledního útočiště městečka Sommacampagna v regionu Verona.

Po rychlém ubytování se v areálu městského víceúčelového centra jsme se přesunuli na koupaliště, kde jsme relaxovali na sluníčku, někteří si užívali zcela prázdného bazénu, a ti nejaktivnější hráli volejbal. Před večeří jsme se zúčastnili večerní bohoslužby a v jejím závěru jsme zazpívali několik duchovních skladeb. Reakce temperamentních Italů byla natolik vřelá, že nás to nabilo natolik, že celý večer jsme prozpívali a večeře se nesla ve stylu moravské svatby. Naši přátelé se v pohostinnosti skutečně předháněli, takže nocování na sportovních lehátkách nakonec nebyl problém a sál, ve kterém spalo všech 46 Ondrášků se ještě před spaním stala otevřeným jevištěm a děcka se dosyta vyblbla.

28. VI. 2013 – 7.00

Včera jsme úspěšně zvládli 12-ti hodinové objevování Barcelony a nohy máme utahané až po zem. Po prohlídce města jsme nasedli do autobusu a zamířili do italské Verony, na naši poslední „štaci“. Ozveme se až dorazíme do Itálie.

Všem kamarádům doma přejeme ve škole krásné vysvědčení a drahým učitelům a profesorům děkujeme za celoroční péči a trpělivost!

27. VI. 2013 – 10.00 — Barcelona

Po klidné noci a vydatné snídani opět nasedáme do autobusu a až do večera budeme trávit čas prohlídkou nejvyhlášenějších destinací Barcelony.

Po bohaté snídani jsme opustili své pokoje v Ibizu a Slávek s Honzou nás převezli do centra Barcelony. Zde jsme měli strávit 10 hodin, takže taktika byla jasná – občíhnout pokud možno co nejvíce zajímavých památek, protože bůhví, zda se zde ještě někdy dostaneme. Od přístavu, kde se tyčí majestátný pomník Kryštofa Kolumba, jsme se vydali hlavním bulvárem La Ramba k nejvýznamnější památce geniálního umělce Antoni Gaudího katedrále La Sagrada Familia. Přestože se jedná o všeobecně známé dílo, jeho velkolepost a nezaměnitelný Gaudího styl nám vyrazily dech. Venkovní kabát katedrály je povíce než 100 letech od započetí stavby stále ještě ve svých nejvyšších patrech nedokončený, interiér však působí uceleně a harmonicky a návštěvníci si mohou ukroutit hlavu a stejně nedokáží vstřebat všechny detaily a pochopit pointu tohoto nadčasového díla. Zcela jednoznačně návštěva katedrály Svaté rodiny je největším kulturním zážitkem tohoto zájezdu. Ale naše kroky směřovaly zpět do centra, abychom po stravě duchovní potěšili i naše smysly tělesné a sbor se rozběhl po nákupech a jídelnách. Navečer jsme napochodovali do nejstarší části města ke gotické katedrále La Sue z 15.století a někteří z nás (holá ramena, krátké sukně) byli při vstupu vykázáni, takže jsme vytáhli veškeré svršky, co jsme měli při sobě. Zde nutno podotknout, že takové módní kreace by nevymyslel ani Maestro Versace. A z katedrály hurá na vyhlášenou tržnici Mercat Boqueria. Tak barevně a esteticky naaranžované produkty ovoce, zeleniny, masa, ryb, koření cukrovinek…to jsme ještě neviděli!!! A už se večer nachýlil, Barcelona se zahalila do světel a my pokračujeme celou noc a půlden do naší poslední destinace – Sommacampagna (Verona). Buenos noches Barcelona!!!


Poněvadž následující noc strávíme v busu, který nás převeze do Verony, ozveme se až v pátek večer.

Jinak vše jde jako po másle, jen se obáváme teplotního „šoku“ po příjezdu domů. Tak s tím zkuste něco udělat, drazí!!! Hezký den – Buenos días :-))) J.Z.

26. VI. 2013 – 22.00 — Portugalsko-španělská hranice – Barcelona

Ráno před odjezdem z kempu byla snaha odeslat včerejší report, ale wifina odmítla spolupracovat, takže report posíláme až z Barcelony. Je 22.30 a jsme v krásném hotelu IBIS.

25. VI. 2013 – 22.00 — Guincho – Lisabon

V úterý jsme si užili teplíčka do sytosti, teplota v metropoli – Lisabonu – už od rána stoupala ke třicítce a v odpoledním čase se rtuť teploměru pohybovala okolo 37 stupňů a to téměř až do západu slunce. A poněvadž jsme se opět dostali do kempu už tradičně v pozdních nočních hodinách, bude dnešní report jen heslovitě.

07.30 – snídaně
08.15 – odjezd do Lisabonu
10.00 – blesková návštěva cukrárny s místní specialitou Pastel de Nata
10.30 – návštěva nejznámějšího portugalského kláštera Monasteiro de Jeronymos
11.00 – koncert v ambitech klášterní zahrady se dvěma portugalskými sbory, pořádaný naší ambasádou v Lisabonu (moc hezké zpívání a setkání s milými lidmi)
13.00 – 15.00 – Oceanárium – naprostá bomba!!! a jako bonus klimatizovaná expozice
15.00 – 18.00 – pěší prohlídka historických míst Lisabonu s Lenkou Petrovou (báječný výklad – šílené vedro)
18.00 – 19.30 – cesta domů – jako šneci v dopravní špičce.
20.00 – 22.00 – večeře v restauraci nad skalisky s výhledem na západ slunce – úžasné a smutné zároveň, ráno se jede o dům dál…












25. VI. 2013 – 10:00 — Sintra – Cabo da Roca
 
Dnes se nám naše putování přehouplo do druhé půle, dopoledne jsme balili kufry, se smutkem v duši opustili náš útulný hotel v městě Quarteira a s celým našim „cirkusem“ jsme se posunuli o tři sta kilomertů na sever. Projeli jsme Lisabonem a zastavili se na dvě hoďky v Sintře, kouzelném městě s úžasnou maurskou architekturou, kde se psaly nejslavnější dějiny Portugalska.

Docela upečeni jsme pokračovali až na nejzápadnější cíp evropského kontinentu mys Cabo da Roca. Překvapil nás silný oceánský vítr, který dokonale probral a občerstvil naše vyprahlá těla, takže obavy z úžehu se rozplynuly a dnešní horký den byl více než příjemný. Obzvláště když jsme dospěli k našemu novému domovu kempu u pláže Guincho. Jeho poloha bezprostředně u Atlantiku, v divoké přírodě s vysokými skalisky a dunami písku z něj činí dokonalé místo k rekreaci. Ubytování je naprosto úžasné v chatkách s veškerým vybavením, sprchovým koutem a WC. Takže vše se vyvíjí ke spokojenosti nás všech a věříme, že tomu bude i nadále. Tak nám držte palce, ať to zvládneme i zítra – čeká nás horký den v Lisabonu. 

24. VI. 2013 – 10.00 — Quarteira – Faro

Dobré ráno na Moravu.

Ačkoli byl včerejší večer nejnáročnějším okamžikem našeho pobytu v Portugalsku a do hotelu jsme dorazili až před půlnocí, nemůžeme ani dospat, abychom se s Vámi mohli podělit o dojmy z našeho posledního dne v Quarteiro.

Přes všechny klimatické a fyzické obtíže (40 stupňů) jsme vystřihli koncert ve Faro ve velkém stylu a raději než slova, ať promluví snímky, které Svaťka pořídila během koncertu.

Snad jen pro dokreslení situace – koncert se konal pod záštitou konzula ČR ve Faro a posluchači (řada významných osobností hudebního a kulturního života v oblasti Algarve) se projevili jako nesmírně vnímavé a vzdělané publikum. První část koncertu jsme věnovali hudbě duchovní s důrazem na současné autory. Ptáčkovo Pater noster se snad ještě nikdy (za dva roky od své premiéry) nesetkalo s větším ohlasem jako zde ve Faro. Ondrášci zpívali skutečně nadpozemsky krásně, takže i duše sbormistra se chvílemi ocitala v jiné dimenzi a ohlas publika byl ohromující. Ve druhé části koncertu vystupovalo vokální těleso, ve kterém zpívá „naše“ Veronika a sbor se představil se v náročném a stylově vybroušeném repertoáru, který již zahřáté publikum rozpálil do ruda. Poslední část koncertu měl opět v režii Ondrášek, a byla věnována ryze české a moravské lidové písni. Tento výkon už nelze hodnotit jinak, než jako obrovský triumf našich děvčat s jediným a jedinečným „mužem v týmu“ Liborem Kudělkou – viz foto.

Po koncertě nastalo nekonečné ale navýsost příjemné sdílení pochvaly a uznání od posluchačů, kteří bez sebemenších zábran přicházeli za námi a sdělovali své dojmy a pocity z koncertu, což u nás není až tak běžné.

Když opadl adrenalin v krvi a tep se dostal do normálu, zavelel pan konzul a jelo se na večeři na úžasné místo – ostrov v moři, kde i ti nejzarytější odpůrci mořské havěti odhodili strach a obavy z neznámého a pustili se do objevování tajů portugalské kuchyně.

Dnes ač neradi, balíme kufry a před polednem vyrážíme do Lisabonu. Věříme, že nás štěstíčko neopustí a i druhá půle zájezdu bude pro nás poučná, poutavá, jedinečná … Všichni jsme v pořádku a posíláme pusu všem doma.

23. VI. 2013 – 14.00 — Quarteira

Hezké nedělní odpoledne do vlasti.

Včerejší slavnost ve FARO – to byla báječná zkušenost setkat se s vnímavým a temperamentním portugalským publikem a zároveň nám poskytla jedinečnou příležitost představit náš ONDRÁŠEK a moravskou sborovou kulturu v zemi, kde sborové zpívání nemá tak hlubokou a umělecky vyzrálou tradici. A můžeme směle říci, že jsme tuto příležitost beze zbytku využili. Všemu předcházela pečlivá příprava ještě v areálu našeho hotelu Atlantida (k velkému pobavení našich spolubydlících) a poté následovala „bojová porada“ s Veronikou, poněvadž celá slavnost byla organizačně i časově náročná.

Úderem 22 hodiny se vydal průvod zúčastněných sborů a publika uličkami starého města od stanoviště ke stanovišti, kde jednotlivé soubory a sólisté prezentovali své umění. Nás Ondrášky jako jediného zahraničního hosta odměnili pořadatelé možností zazpívat si na všech zastaveních, takže o půlnoci, kdy celá slavnost vyvrcholila společným „Sborem Židů“ z Verdiho Nabucco, naše síly už byly na bodě nula a jediné co nás drželo při životě byla představa, že si konečně sedneme na rautu a zakousneme nějakou tu dobrotu. Do postele jsme se dostali až po jedné hodině ráno a dnes dopoledne to na nás bylo víc jak patrné. Přesto jsme po snídani využili mimořádnou příležitost seznámit se se způsobem výroby mořské soli.

Vše měla v režii opět neskutečně obětavá Veronika, která nás provedla se svým manželem Jeauo solnými poli, které vlastní jeho rodina více jak 100 let. Celá exkurze byla nesmírně zajímavá a nebýt dnešního horkého dne, tak bychom pobyli s milými přáteli déle. Na rozloučenou jsme poděkovali písničkou, kterou si s námi naši hostitelé s chutí zazpívali.

Nyní máme siestu a večer nás čeká koncert v kostele ve Faro, který organizuje pan konzul a moc se těšíme, protože je to tady úžasné!

22. VI. 2013 – 17:00 — Quarteira (Portugalsko)

Včera jsme si krásně odpočali u moře po náročné cestě a navečer plni nových sil se vydali do centra Quarteira, moderního letoviska pro bohatější klientelu. Zvláště milovníci luxusních jachet si zde přijdou na své. V nejexponovanějším turistickém místě jsme místním klientům uspořádali malý večerní koncert, který se dozajista líbil, podobně jako se líbila naše děvčata místním mládencům. A tak jsme pro jistotu zaveleli na ústup (čert nikdy nespí…).

Dnešní dopoledne nás naše průvodkyně Veronika Rosová a Lenka Petrová (bývalé členky sboru) doprovodily na krásné útesy – přírodní rezervaci poblíž města LAGOS a snad i z fotek lze vyčíst tu nádhernou krajinu a přírodu, na které zde matka příroda nešetřila (doporučujeme zvlášť pěstitelům skalniček).

Na oběd jsme se zastavili přímo v Lagos – městě se starobylým opevněním a jedním z prvních trhů s otroky na kontinentě. Atmosféra úzkých uliček plných vůní z restaurací nás všechny dokonale naladila ke gurmánským pokusům, takže mnoho děvčat poprvé okusilo portugalskou kuchyni s rybími specialitami a dary moře. Na poděkování za kouzelný zážitek jsme našim hostitelkám zazpívali v kostele a Veronika i Lenka bez okolků vystřihly krásně sólo, aby nynějším členkám Ondrášku dokázaly, že ani po letech nic na svém pěveckém umu nezapomněly.

Nyní se připravujeme na večerní slavnost, kterou pořádá náš spřátelený sbor ve FARO, ale o tom Vám napíšeme zase až zítra. Přejeme všem doma hezký večer.

21. VI. 2013 – 15:30 — Quarteira / Algarve (Portugalsko)

Naše putování napříč Evropou se chýlí zdárně k cíli. Ještě malé ohlédnutí za včerejším dnem.

Jako už tolikrát v minulosti jsme měli veliké štěstí, ačkoli to na první pohled nevypadá. Vydatné deště v okolí Lourdes zvedly hladiny řek natolik, že těsně před našim příjezdem bylo vytopeno mnoho měst a obcí a ještě dopoledne v den našeho příjezdu do Lourdes bojovalo město s přívaly deště a vody ze dvou řek, které se do sebe vlévají. Jeskyně, ve které se v během roku 1858 událo 18 zjevení mladé Bernadetě (nad níž se dnes tyčí bazilika Neposkvrněného Početí), je momentálně zaplavena bahnem a vodou. Nicméně po celý čtvrtek jsme právě z ochozů baziliky měli možnost sledovat desítky hasičů a vojáků, kteří se snažili likvidovat škody za pomoci těžké techniky. Rovněž mnoho hotelů u řeky zůstalo zavřených a v ulicích odčerpávaly hasičské vozy vodu ze sklepů. Přesto se ve městě pohybovaly zástupy poutníků skutečně z celého světa a v pokojných procesích procházeli místy zjevení, nabírali vodu z pramene a dávali městu neopakovatelnou atmosféru, která je pro Lurdy tak charakteristická. Troufáme si říci, že i Ondrášci přispěli svým zpěvem k dobré náladě poutníků svým prozpěvováním na několika místech.


Francouzské Lourdes, místo …


… kde došlo v 19. století ke zjevení a od té doby …


… se stalo nejznámějším poutním místem ve Francii, …


… zasáhly v červnu 2013 – právě v době naší návštěvy – povodně …


…, kdy velká voda zaplavila nejen okolí řeky ale i známou jeskyni.


Ondrášci v Lourdes.

Navečer jsme opustili ubytovnu a po 16 hodinách jízdy trochu pomačkáni a polámaní dorážíme do Portugalska. Jsme živí, zdraví, hladoví :– ))), ale jen do chvíle než Svaťka a spol. vybalí polní kuchyni a my budeme zase v pohodě. Počasí je příjemné 27 stupňů.

Čeká nás dnes zasloužená rekonvalescence po náročné cestě – v překladu lenošení na pláži. Nechceme provokovat, ale je to tady nádherné.


Pohled na Atlantik.


Dorazili jsme do Portugalska ….


… teď budeme mít čas na rekonvalescenci ….


… a ještě poslední obrázek, pohled na mapu Pyrenejského poloostrova s vyznačením, kde se Quarteira nachází.

Tak i Vy doma mějte hezký den.

20.VI. 2013 – 8.00 — Lourdes

Dobré a díky Bohu slunečné ráno z Lourdes. Celý včerejší den jsme trávili v našem autobusu a sunuli jsme se na jihozápad Francie. Asi 250 km před cílem se začaly naplňovat prognózy o stavu počasí nad Pyrenejemi a my jsme vjeli do souvislé chladné fronty s deštěm, který ustal až večer při příjezdu do Lourdes. Ubytování v Premier Classe proběhlo bleskově a většina děcek zalehla, pár nadšenců šlo do města „občíhnout“ co a jak. Dnes bychom rádi nasáli atmosféru tohoto nejnavštěvovanějšího poutního místa Francie, ale uvidíme zda se dostaneme až k řece – k místu zjevení, poněvadž řeka je na mnoha místech v okolí vylitá z břehů. Navečer se přesuneme do Španělska a Portugalska, takže zhruba za 24 hodin bychom měli být v cíli v Algarve. Chystáme na snídani párečky, takže i Vám domů přejeme hezký den a dobrou chuť k snídani.

18. VI. 2013 – 21.50 — Chalon

Po klidné noci jsme okolo poledne dorazili do města Chalon v Burgundsku a po zasloužené návštěvě sprchovacích buněk v F1 jsme vyrazili do ulic 50-ti tisícového městečka s hezkým historickým centrem. Nicméně teplota v ulicích šplhala k 35 stupňům, takže žádné velké nadšení se nekonalo a tak jsme se rozhodli vyhlásit odpolední siestu a zkusit návštěvu města až ve večerním čase. V tuto chvíli už baštíme na ubytování dobroty z domova a někteří slabší jedinci už šli do hajan. Tak s mívejte a zítra se ozveme z Lourdes. Bon soire!

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.