AKTUALIZACE – 29.5.2014 – 23:40
29.5.2014 (23:30) — St. Martin/Gsies (Itálie)
Dnešní den bych rád uchoval v paměti od první minuty až po tu poslední.
Ráno jsme s Kulihrášky zvládli posnídat a vypravit se na cestu v rekordně krátkém čase, protože předpověď hlásala na odpoledne zhoršené podmínky – déšť a mlhu. Nicméně cesta směrem do Passo Falzarego byla zalitá sluncem a buclatými mraky, které dodávaly vysokohorské scenérii takřka magický rozměr. Když jsme dosáhli průsmyku, otevřel se nám ve výšce 2 200 metrů dechberoucí pohled na celé Dolomity. Okolo jedenácté hodiny jsme zaparkovali autobus s tím, že se pokusíme pár kilometrů popojít a tím pádem o kousek vylepšit výhled na celou tu nádheru. Nikoho z nás ani nenapadlo, že lanovka, která občas nad našimi hlavami projela zcela prázdna je v plném provozu, a že se nejedná o předsezónní údržbu. Když paní u pokladny navíc nabídla i velice příznivou cenu, tak jsme ani na vteřinu neváhali a natlačili do dvou kabin celý mančaft a vzhůru na Lagazuoi.
Kdo to neviděl na vlastní oči neuvěří!
Když i naši Kuliši zůstali v prvním okamžiku stát na vrcholu 2 785 metrového obra s otevřenou pusou, tak to o lecčems vypovídá. Krása nadzemská – nic trefnějšího mne nenapadá.
Po půlhodině pobytu se sluníčka začalo více a více schovávat za mraky a tak jsme usoudili, že je čas vrátit se zpátky „na zem“. Cestou domů jsme se ještě kochali malebnou scenérií hor a půvabnou olympijskou Cortinou d´Ampezzo. Město bohužel v tomto čase vypadá poněkud osiřele, ale na konci června už budou místní hotely praskat ve švech.
Fotky najdete ZDE
A závěr cesty patřil nákupům, což mělo u mnohých dívek taky velký úspěch. Navečer se v našem Svatém Martinu sešla celá ves v kostele, kde jsme se stali svědky a zároveň důležitými aktéry slavnosti, která měla krásný a hluboký podtext. Lidé přišli prosit za úrodu a po mši se vydali v procesí do polí k božím mukám a křížům. Bylo to velmi příjemné sdílet s nimi tuto chvíli. A po dobře odvedené práci si starší členové připravili pro ty mladší stezku odvahy a opět dlužno podtrhnout, že bezvadně vymakanou (i dospělákům se ježily chlupy na hlavě).
Tak snad se našim malým nebudou zdát hororové sny. Protože zítřejší den bude už částečně ve znamení balení a úklidu je dnešní raport posledním.
Předpokládáme, že do Nového Jičína dorazíme v sobotu cca v 19.00 hod.
Na závěr bych rád poděkoval všem, kteří se na tomto báječném dobrodružství podíleli: obětavým maminkám Broni Hrehorové, Ivetě Janáčkové a Evě Španihelové. Dušanovi Brusovi – mladému klukovi, který mne neustále udivuje svým nasazením, pokorou a profesionalitou. Svaťka Lenartová vše dlouhodobě a pečlivě připravila a má obrovskou zásluhu na bezproblémové komunikaci s Vámi rodiči. O Slávkovi Kašparovi jsme už napsali tolik, že víc psát netřeba. Stačí se zeptat kteréhokoli Raráška, Kulihráška nebo Ondráška a dostanete jasnou odpověď, že je to nejlepší člověk do nepohody. A za to, že se k Vám dostávají informace takřka on-line vděčíme a děkujeme Petrovi Kociánovi. A sluší se poděkovat i naší mateřské ZUŠce, že nám umožňuje (v nelehkých časech pro české školství) podobné aktivity. Přejeme všem hezký páteční den a v sobotu večer se těšíme na shledanou.
Vaši Kulihrášci
Více fotek najdete ZDE
28.5.2014 (22:30) — St. Martin/Gsies (Itálie)
Paráda!!! Probudili jsme se do sluncem zalitého rána. Po dvou dnech zase vidíme a hlavně cítíme sluneční paprsky. Po snídani dvouhodinovka zpěvu utekla jako nic a před polednem jsme vyrazili k vodopádům. Cesta vedla vzhůru převážně borovým lesem lemovaná řekou, která byla plná vody z tajícího sněhu. Ačkoli jsme měli nad hlavou blankytné nebe v blízkosti řeky jsme byli pravidelně zkrápění přívaly deště, který produkoval mohutný a místy ohlušující vodní živel. Byl to tak neskutečně krásný a zároveň ohromující zážitek, že na něj budeme dlouho vzpomínat. Vůbec pokora a respekt k přírodě místních obyvatel je zde patrný na každém kroku. Nikde jinde jsme neviděli tolik křesťanských symbolů, všechny cesty, pěšiny, chodníky i v těch nejvyšších polohách jsou lemovány kapličkami, kříži a pietami. To vše dodává zdejšímu kraji neopakovatelnou atmosféru Po návratu z výletu jsme si udělali akustickou zkoušku v nedalekém kostele a pak jsme měli večeři – „nudle na sto způsobů“ každému dle chuti. Pokaždé, když se vracíme z výletu, čeká na nás místní mládež a s potěšením musíme konstatovat, že se Kulihrášci snaží komunikovat všemi možnými prostředky (ruce a nohy nevyjímaje).
Pozitivní také je, že nikdo cestou neměl sebemenší problém s kondicí. Děcka zvládají i delší tůry v pohodě a večer jsou stále plni energie (kterou musíme občas pracně krotit). Taky se výrazně zvedl apetýt našich Kulihrášků, talíře vracejí prázdné a někteří si chodí přidávat. To je oproti prvním dnům veliký posun a mají z toho radost hlavně naše kuchařinky.
Zdravíme a máváme všem domů. J.Z a Kulihrášci
Více fotek najdete ZDE
27.5.2014 (18:30) — St. Martin/Gsies (Itálie)
Hezký podvečer všem domů, je za námi další výživný den, který si dovolím okomentovat. Poněvadž se počasí neumoudřilo a navíc se ještě ochladilo, zůstali jsme celé dopoledne doma a věnovali jsme se přípravě na čtvrteční koncert. Někteří pěvci jsou lehce nachlazení a tak to zpočátku šlo trochu ztuha. Hlasovka tím pádem trvala o něco déle než obvykle, ale nakonec jsme nacvičili několik hezkých písniček a před obědem už zněl Kulihrášek velice příjemně. Po obědě jsme dlouho neotáleli, sbalili, ručníky, plavky a šupajdili autobusem směr Bruneck (nedaleko Brixenu) do aquaparku. Nejdříve jsme si prohlédli historické centrum města, zazpívali ve starobylém kostelíku a pak už nastalo kýžené veselí. Dvě hodinky na tobogánu, ve dvou bazénech s vířivkami utekly jako voda a nyní už jsme zase zpátky a chystáme se na večeři. Zítra snad už bude venku líp a plánujeme výšlap k vodopádům, tak brzo zalehneme, ať jsme zítra fit.
A ještě pár postřehů – máme pocit (dospěláci), že se něco začíná ve sboru hýbat k lepšímu, ti co bývali stranou kolektivu se začínají zapojovat a nacházejí si své „místo na slunci“. Jinak naši hoši opět zabodovali! Pravděpodobně v rámci „osvěty a prevence“ si hráli s kondomy, které si zřejmě cestou zakoupili. Za to jsme je upřímně pochválili s tím, že jim budou při návratu do NJ zpátky navráceny. Tak jsme zvědavi, zda se někdo o ně přihlásí :))) Jak vidno, máme tady veselo a tímto se pro dnešek loučíme. J.Z. a Kulihrášci
jedna speciální, mávající pro Vojtu :)
kostel uprostřed města Bruneck
dechová cvičení pana sbormistra :)
aguapark v Brunecku
i na tobogánu je umění jezdit :D
vodní masáž
příprava snídaně
výsledek naší práce
nesmí chybět zkouška
naše paní kuchařky :)
obídek
Více fotek najdete ZDE
26.5.2014 (22:30) — St. Martin/Gsies (Itálie)
Dnes od rána se nad našim Sv. Martinem začalo mračit a dopoledne se docela vydatně rozpršelo. To nám ale nebránilo přesunout se o pár kilometrů východně k Lago di Braies, kde jsme si udělali dvouhodinový výšlap okolo jezera. Všichni jsme byli vzorně vybaveni pláštěnkami, bundami, čepicemi (až na Julču Č. a Verču H.) takže jsme procházku mezi kapkami deště zvládli bez potíží. Odpoledne jsme využili navýsost pracovně a moc jsme ocenili možnost zkoušet v útulném prostředí kaple, která je takřka „ušitá“ nám na míru. Naše drahé kuchařinky Eva, Broňa a Iveta přichystaly chutnou zeleninovou polévku a čočku s uzeným ke spokojenosti všech. Zítra se chystáme do aquparku v Brunecku, na což se Kulihrášci těší s neskrývanou radostí. Každý den se střídá jeden pokoj se službami v kuchyni a musíme děcka (prozatím starší děvčata) pochválit, jak se umí k práci postavit. Aby byl ale pohled na naše působení vyvážený a objektivní, je třeba konstatovat, že někteří jedinci (kluci) snad v životě nepovlékali postele a doposud považovali tuto činnost za nedůstojnou. Vyvedl jsem je z omylu, tak to s nimi o prázdninách zkuste zopakovat, aby to do dalšího zájezdu nezapomněli :-))) Tolik pro dnešek stačí a zítra se zase ozveme. J.Z. a Kulihrášci.
snídaně
služba v kuchyni
služba v kuchyni
odpolední zkouška
odpolední zkouška
výlet k jezeru Lago di Braies
výlet k jezeru Lago di Braies
Více fotek najdete ZDE
25.5.2014 (18:30) — St. Martin/Gsies (Itálie)
Tak to byla neděle jako z holywoodského filmu!
Po vydatné snídani nás Slávek zavezl do sedla pod Tre Cime a protože cesta nahoru byla pro autobus nesjízdná, vydali jsme se dál po svých s tím, že slabší jedinci se vrátí do „základního tábora“ a tam počkají na návrat zbytku týmu. S každým krokem výše a výše se nám otevírala úžasná panoramata a nebe se stávalo čím dál více modřejším, takže jsme po dvou a půl hodinách dosáhli kýženého cíle a to tak, že všichni beze zrát. Absolutní jedničkou byl Kulihrášek Martin Kocián a Dia Pavlíková (asi nejlíp nabili baterky), kteří celý šestikilometrový úsek s Dušanem Brusem takřka vyběhli bez zastavení! Nicméně obdiv zasluhují všichni, zvlášť Marek Vladyka, který si sáhl na dno sil a i se svým zdravotním omezením došel do cíle.
Nazpátek jsme ještě pokochali své zraky pohledem na jezero Missurina a do sv.Martina jsme dorazili po 17.hodině. Na večeři máme rajskou a asi už toho dnes více nezvládneme a budeme relaxovat. Ještě stojí za zmínku, že se poutní dům Velehrad, ve kterém bydlíme od naší poslední návštěvy před pěti lety proměnil k nepoznání, takže se zde cítíme velice příjemně.
Fotky najdete ZDE
náš cílový bod Tre Cime
nejrychlejší lezci :))
všichni jsme to zvládli
svačinka se společností
Markovi jsme spravovali úsměv :))
naše mužská sekce :D
v Česku nám to nevyšlo, tak alespoň zde jsme si vynahradili stavění sněhuláků
chvilkový relax :D
zdravíme všechny doma
Tre Cime z jiného pohledu
Hezký zbytek neděle a pozdravy všem domů. J.Z. a Kulihrášci
24.5.2014 (18:35) — St. Martin/Gsies (Itálie)
Po bezproblémové cestě Kulihrášci dorazili do Sv. Martina nedaleko od Welsbergu v italských Dolomitech. Po ubytování nás čeká večeře a krátká seznamovací procházka po okolí. Venku je nádherný podvečer a příjemných 20 stupňů. Jsme v naprosté pohodě a těšíme se (většina) na zítřejší výšlap okolo Tre Cime. Tak ať hlavně vydrží počasí. J.Z.
